Bývalý velvyslanec Ukrajiny v Německu Andrij Melnyk, známý především nejhoršími válečnými štvanicemi a urážkami německých politiků, chce najednou místo konečného vítězství mírová jednání. Ale to byla linie AfD v Bundestagu hned od začátku, kterou napsali experti na zahraniční politiku Petr Bystroň a Alexander Gauland.

Ale to byla linie AfD v Bundestagu hned od začátku, kterou napsali experti na zahraniční politiku Petr Bystroň a Alexander Gauland.Melnyk jako ukrajinský velvyslanec rozproudil veřejný diskurs v Německu. Vyzval k dodávkám zbraní a bezpodmínečné podpoře Ukrajině. Veřejně kritizoval lidi, kteří mu odporovali. V bezpečí před ním nebyl ani kancléř, kterého urazil jako „uražené jelito“. Nyní Melnyk při své návštěvě Berlína mluví ve na zcela novém tónu: Mělo by se vést jednání, dokonce ani rozhovory s ruským prezidentem Vladimirem Putinem nejsou nemyslitelné.

Zahraničněpolitický mluvčí AfD Petr Bystroň od prvního dne volá po návratu k jednacímu stolu – a byl za to Melnykem opakovaně veřejně napadán. Melnyk dokonce v tweetu popsal Bystrona jako „blázna“. Nyní se vše děje přesně tak, jak AfD od začátku konfliktu požadovala. Mírové iniciativy AfD byly zjevně opakem „šílenosti“ – realita tlačí konfliktní strany zpět k jednacímu stolu.

Zahraničněpolitický mluvčí AfD Petr Bystroň od prvního dne volá po návratu k jednacímu stolu – a byl za to Melnykem opakovaně veřejně napadán. Melnyk dokonce v tweetu popsal Bystrona jako „blázna“. Nyní se vše děje přesně tak, jak AfD od začátku konfliktu požadovala. Mírové iniciativy AfD byly zjevně opakem „šílenosti“ – realita tlačí konfliktní strany zpět k jednacímu stolu.Kdyby byla jediná opoziční strana v německém Bundestagu před lety vyslyšena a vydala se touto cestou místo neustálého dodávání dalších zbraní, dalo by se předejít bezpočtu mrtvých. Četné návrhy frakce AfD, která vznikla pod Bystroňovým vedením jako mluvčí zahraniční politiky, volaly po vyjednaném míru. Současná německá vláda „semaforů“ takové návrhy vždy odmítala.

Změna kurzu, kterou nyní Melnyk odhalil, představuje obrat o 180 stupňů: „Ukrajinští spojenci by se museli mnohem více zapojit do řešení konfliktu, „nejen vojensky, ale i diplomaticky,“ řekl Melnyk pro televizi n–tv. Podle jeho názoru „v obou dimenzích stále existuje velká potřeba akce,“ vysvětluje. Při tomto požadavku Melnyk zapomněl zmínit, že osobně torpédoval taková diplomatická řešení, kdekoli to bylo možné.

Podle Melnyka jsou „přímé rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou“ prozatím vyloučeny, ale také uznává potřebu jednání. Co si Melnyk představuje: „Strategická diplomatická iniciativa“, která zahrnuje „USA, Německo, Velkou Británii, ale i Čínu. Nyní jsou zapotřebí „nové, skutečné impulsy pro diplomacii“.
, která zahrnuje „USA, Německo, Velkou Británii, ale i Čínu. Nyní jsou zapotřebí „nové, skutečné impulsy pro diplomacii“.Přehodnocení bývalého válečného štváče je výrazem zoufalství s ohledem na vojensky bezvýchodnou situaci. Skutečnost, že Melnyk kromě dalších dodávek zbraní a sankcí ze Západu nyní také volá po „rozhovorech“, ukazuje velkolepé selhání předchozího agresivního a nekompromisního přístupu Ukrajiny vyjít z konfliktu jako vítěz. Rozhovor by mohl „udělat zázraky“, vysvětluje nyní Melnyk smířlivě, dokonce mluví o „mírové iniciativě“, kterou Zelenskij „vnesl do hry“. Nedávno se dokonce přimlouval setkání mezi německým kancléřem a Putinem: „Proč by se pan Scholz neměl setkat s Putinem?"

Melnykovu prezentaci o ochotě Ruska vyjednávat je třeba vnímat kriticky: „Nevíme, zda má Rusko zájem o rozhovory," tvrdí Melnyk. Dobře ví, že to není pravda a že to byla vláda v Kyjevě, která zatím taková jednání kategoricky vylučovala, i proto, že si byli všichni až příliš jistí podporou Západu a nechtěli Moskvě dělat žádné ústupky. Toto překrucování faktů zjevně slouží k tomu, aby lidé zapomněli na odmítání veškeré diplomacie – zejména u německé veřejnosti.

Přátelé, šturm zemědělců na Prahu dne 19.2. 2024 začíná klasickou českou zbabělostí… Agrární komora se ústy svého šéfa Jana Doležala od celé akce distancuje, chce protesty posunout až na březen, protože „když budou do té doby zemědělci hodní, tak jim ministr Výborný určitě něco dá.“ Člověk si tak říká, jestli k něčemu ta agrární komora vlastně je. Ale nepřekvapuje mě to. Tuto tradici máme už sto padesát let.

Odklad protestů na březen je zároveň docela průhledná taktika… v březnu se začíná pracovat na polích a každý zemědělec, který má trochu cti v těle, nejprve udělá polní práce a pak teprve půjde demonstrovat. Vyčkávat na březen, až se jeho Výborné ministerstvo vyjádří k požadavkům, to znamená se nedočkat. Všichni to vědí.

V Německu Agrární komora protesty organizovala a stavěla se od první minuty na stranu farmářů. U nás se zástupce zemědělců staví na stranu mocných… Ne, nebudu spekulovat, co ho k tomu vede, ale věřit po dvou letech bačování této vlády, se teď najednou vyplatí poslušnost, to snad nemůže nikdo myslet vážně. Veleba i Jandejsek už Agrární komoru řádně zkritizovali…

Vždycky, když vidím něco takového, tak se vlastně nedivím všem těm „konspiračním teoriím.“ Ono je těžké uvěřit, že ti nahoře jsou „jen“ blbí, navedení nebo podmáznutí a nevědí, co činí. Likvidace průmyslu, zemědělství i tradičních hodnot pokročila, ukazují se fatální důsledky, ale panstvo jede dál, jako by se nechumelilo. Evropská integrace selhala – chce to víc Evropy. Grýndýl selhal – chce to víc grýndýlu. Válka se nevyvedla – chce to víc války… Že to elity dělají schválně a řídí je nějaký temný záměr, to je snáze uvěřitelné, než že jsou prostě jen nekompetentní a uvěřili vlastní propagandě.

A tak je to, národe, zase na tobě. Jako vždycky, co si neuděláme sami, to nemáme. Opět se ukázala v plné nahotě největší lež od roku 1989. Že tu budují občanskou společnost, která je pro nás. Ne, není a nikdy nebyla. Pod pláštíkem budování občanské společnosti si tu jen liberálové poskládali podpůrné sturktury, ovládli školství, neziskovky… a jak vidno, i Agrární komoru. Zemědělským zájmům neslouží, ale Marku Výbornému pomůže docela dost. Co se neudělá na koleni a mezi obyčejnými lidmi, to se prostě neudělá.

Zemědělci vyjedou. Nebudou se ohlížet na prohlášení Agrární komory. Jestli to totiž takhle půjde dál, tak za chvíli nebude za co demonstrovat. Střední zemědělci krachují ve velkém, přesně jak jsem předpověděl už před rokem. Doplatili na změnu redistributivní platby ve prospěch malých zemědělců. Deagrofertizace zemědělství vůbec nedopadla na koncerny, ale na ty, kteří doopravdy republiku živí. A hádejte, kdo se nejvíc hrne do nákupu krachujících farem? Jasně… velcí hráči. Nadnárodní koncerny. Pokud se neozvou, tak brzy už nebude za co stávkovat a blokovat. Varovným hlasům vláda nenaslouchala, petici smetli poslanci ze stolu, jakékoliv jednání zahrálo ministerstvo do autu. Co jiného dělat, než se bouřit? Co jiného dělat, než vyjet na Prahu?

Přidejte se. Bojujte za své zájmy. Ještě je tu dost skláren, dost pecí, ještě je tu dost továren, které díky drahým energiím a grýndýlu půjdou do kopru. Ještě tu může jezdit mnohem více polských kamionů a vytlačovat naše dopravce. Ještě tu můžeme mít mnohem více ukrajinské pšenice i ukrajinské mouky plné pesticidů. Ještě můžeme přijít v EU o právo veta, ještě mohou nakoupit víc obrněného šrotu. Emisní povolenky mohou ještě více zdražit. Ještě nám mohou zakázat hnojit a donutit nás, abychom dobrou půdu nechali ležet ladem. Ještě jsou tu statisíce kusů dobytka, který produkuje metan a má se vybít. Oni se tím netají.